„Lidské chodidlo je stroj mistrovské konstrukce a umělecké dílo,“ napsal Leonardo da Vinci. A měl pravdu. Aktivní “koncovky” – ruce, hlava a především chodidla ovlivňují stav celého našeho těla. O postavení hlavy jsme si tady už psali, o aktivní ruce si řekneme něco příště a dnes se podíváme na chodidla. Protože je tu čas výletů a já vám doporučuju vyzkoušet stezky pro zdravé nožky!
Sedněte si na paty a zkuste tak vydržet, než si přečtete tento článek. Uvidíte, kolik objevíte svalů a kůstek, o mnohých z nichž jste neměli ani tušení. Po minutě se uvolní fascie – pojivové tkáně procházející od chodidel až k hlavě – a dost možná po chvilce pocítíte “tah” na úplně jiných, vzdálených místech těla…
Chodidla patří mezi nejsložitější části našeho těla. A taky mezi ty nejpřetěžovanější. Každé chodidlo tvoří 26 kostí, 33 kloubů, 19 svalů a 107 vazů. To už je docela složitý aparát. Přidáme-li hned dvě klenby (příčnou a podélnou) a nespočet nervových zakončení (právě díky nimž jsou extrémně citlivá na dotek), dostaneme základnu celého našeho těla. Chodidla nesou jeho váhu, odráží se v nich jeho stav, a na druhou stranu i ony ovlivňují jeho nastavení, protože deformity chodidel se odrážejí v dalším (špatném) nastavení kotníků, kolen, kyčlí a problémy se mohou dále řetězit…
Ovšem ruku na srdce, kolik času (zda vůbec nějaký) věnujeme svým chodidlům? Podle statistik průměrný Čech 8,5 hodiny denně prosedí, sem tam si postojíme, když čekáme na nějaké další sezení… Neaktivní chodidlo ale neodpočívá – jen přestává pracovat. Chybí-li nám navíc v životě chůze (hezky rychlá a se zapojením celého těla), a přidá-li se nějaké to kilo i rok navíc, vše se na našich chodidlech projeví – klenba se začne bortit, chodidla se oploští, případně se přidají problémy s vbočeným palcem, příliš vysokým nártem, patní ostruhou… následně se špatně nastaveným kotníkem atd., a jsme zpět v začarovaném kruhu bolestí vznikajících ze špatné, nebo úplně chybějící, péče o naše chodidla. Ne, nechci vás strašit. Naopak vám chci ukázat, že s chodidly je zábava, která vám dokáže udělat neskutečně dobře!
Lví chůzí vpřed!
Podíváme se nejprve na správný postoj, kterému se přezdívá tzv. malá noha. Postavte se, chodidla umístěte pod kyčle, paralelně vedle sebe. Uvědomte si 3 body a na těch držte váhu: na celé patě, pod palcovým a malíkovým kloubem. Cítíte, jak se v chodidel vytvořily obě klenby? A teď tak vydržte. Když ne navždy, tak si chodidla hezky – kdykoliv můžete – zase nastavte.
A můžete vyzkoušet i lví chůzi: došlápnete nejprve na celou patu, pak na vnější stranu plosky, kloub malíku, rozložíte na zem do vějíře pěkně od sebe všechny prstce (ano, na nohou nemáme prsty, ale prstce), až položíte i palcový kloub a palec samotný (ten směřuje dopředu, ne k ostatním prstcům). Od toho se odpíchneme, zapružíme nahoru a hezky přes patu vykročí druhá noha… Chcete-li pro svá chodidla udělat více, choďte častěji naboso, dopřejte si výpony v kotnících, poskakujte po rozmanitém povrchu. A objevte zázraky zvané Kneippův chodník nebo bosé stezky!
Blahodárná voda
Nic vašim nohám a potažmo celému tělu neudělá tak dobře jako procházka po oblázcích ve studené říčce. Ještě lepší je ovšem tzv. střídavá koupel, která posiluje cévy, imunitní systém, stimuluje prokrvení a vůbec má spoustu pozitivních účinků na naše zdraví. To zjistil už Sebastian Kneipp v 19. století a jeho procedura, tzv. Kneippův chodník, je zcela právem dodnes populární. Tvoří ho dva nádržové chodníčky – jeden s teplou (až 40 °C), druhý se studenou vodou (maximálně 15 °C). Nohy nejprve ponoříte do teplé lázně, projdete se (často po oblázcích na dně), zaktivujete chodidla od paty až po špičku a pak je prudce ochladíte. Procedura by měla trvat alespoň 5 minut.
A nemusíte nutně jezdit do lázní, Kneippovy chodníky najdete i venku v říčkách a potůčcích, kdy si, pravda, dopřejete její studenou variantu, ale za odměnu na vás čeká příjemná masážní procházka. Kamínky, písek, šišky, jehličí, větvičky – věřte nebo ne, to jsou ti nejlepší maséři pro naše nožky. Můžete se za nimi vydat do lesa anebo i po městě za Stezkami pro bosé nohy. Jsou jich po republice desítky. Moje oblíbená je na Praze 6, v parku Maxe van der Stoela. Tento zážitkový chodník má zhruba deset metrů a tvoří ho oblázky, kůra, písek, šišky i špalíky. Inspiraci na další výlety najdete na www.bosaturistika.cz.
Variantu obou těchto příjemných věcí pro naše chodidla si můžete dopřát i doma. Stačí najít dvě nádoby, do nichž se vejdou vaše chodidla. Jednu naplníte teplou vodou, druhou studenou. Chodidla ponoříte nejprve na delší dobu do teplé vody, poté je přesunete na malou chvilku do studené a tento postup několikrát opakujete. Proceduru zakončete studenou vodou, chodidla dobře osušte, promasírujte a navlékněte si ponožky, aby byly nohy v teple.
Třešničkou na dortu pro blaho chodidel je pak vlastní senzorický koberec, který si snadno a levně vytvoříte i doma. Najděte rohožku nebo kus koberce s nízkým vlasem a na něj nalepte, kamínky, provazy, dřívka… vaší kreativitě se tady meze nakladou.
Cviky pro zdravá chodidla
1. SOS pro palec
Nastavte si “malou nohu” a mezi palec a ukazováček si dejte míček tak, aby se prstce oddálily a palec směřoval dopředu. Anebo si můžete dát kolem palců gumičku, chodidla oddálit od sebe a palce tak hezky dorovnat.
2. Prstce jako vějíř
Položte palec správně v protažení plosky, zvedněte ostatní prstce a zeširoka je rozprostřete jakoby do vějíře. Každý položte zvlášť, hezky od sebe. A zopakujte to.
3. Ploska v ráji
Odšroubujte násadku metly, dejte si ji pod chodidlo a postupně promasírujte celou plosku.
4. Posilovna pro prstce
A na pomoc si můžete vzít i ručník. Dejte si látku pod plosku a stahujte ji nejprve prstci k sobě, jako byste si látku “nahrabávali”, a pak ji zase dávejte prstci co nejdále od sebe.
5. Sám sobě masérem
Vemte si míček a dopřejte si automasáž. Použít můžete tenisák, ale mnohem lepší je gumový míček určený na trigger pointy nebo tzv. ježek. Chodidla umístíme na zem pod kyčle (ty jsou stabilní, stejně nastavené, “nevykyčlujeme” se na stranu), pod jedno si dáme míček a můžeme a) “šlapat zelí” b) projíždět míčkem celou plosku hezky od každého prstce až po patu a nakonec se soustředíme na vnitřní stranu klenby c) míček si dáme pod klouby prstců, pata spočívá na zemi a prstci jakoby objímáme míček – nahoře je hezky roztáhneme od sebe a pak je zasuneme pod míček d) míček si dáme pod patu, zbytek chodidla necháme na zemi a patou v rytmu zatlačíme do míčku a zase ji zvedáme do vzduchu nad něj.
Blaho pro chodidla
Ne, tohle cvičení není zdaleka jen pro jogíny, byť se to může zdát. Propleťte si prsty protilehlé ruky a nohy a prsty ruky zasekněte co nejhlouběji. Zatlačte prsty proti chodidlu, vydržte tak chvíli a pak zatlačte prstci proti ruce. Druhou rukou můžete držet chodidlo za patu a zkuste ho prodloužit a pak zkrátit. Nakonec do sebe zaklesnuté prsty sviňte jakoby v pěstičku a po chvíli povolte. Celé chodidlo pak uvolněte kroužením kotníku.
A nakonec jdeme na opravdovou masáž, kterou si můžete dopřát sami doma, ideálně večer a po levandulové koupeli. Můžete začít kroužením prstců a pak jemně přejít na plosku – od kloubů prstců, přes střed chodidla až po patu můžete jemnými krouživými pohyby bříškem palce promasírovat každý centimetr chodidla. Když ucítíte bod, který vyžaduje větší pozornost, zatlačte na něj na pár sekund a uvolněte. Palcem můžete nakonec stlačovat i boky chodidel a patu. Automasáž vám krásně zregeneruje chodidla, dost možná budete její pozitivní účinky pociťovat i na dalších částech těla a rozhodně se příjemně zklidníte.