Diagnostikovali vám myom v děloze? Není třeba panikařit! Myomy trápí až 50 % žen v plodném věku. Většina z nich o tom neví. Jedná se o nejčastější nezhoubný nádor, pokud vám nepůsobí žádné problémy, můžete s ním normálně žít. A v případě, že je třeba ho odstranit, nejedná se o nic hrozného! Uklidnila jsem vás trochu? S myomem už nějakou dobu žiju, a tak jsem sepsala velký článek o všem, co by se vám mohlo hodit, abyste v případě – že se vám přihodí něco podobného – byly co nejvíce v pohodě. Protože klid je ten nejlepší lék na cokoliv…
Myom v děloze a na vlastní kůži
O tom, že mám v děloze myom jsem věděla zhruba rok. Nález cca jeden centimetr zjistil můj gynekolog při preventivní prohlídce (vaginálním ultrazvukem) a nebylo jasné, zda se jedná o myom nebo polyp. Problémy jsem neměla žádné a dlouho se pak nic nedělo, jen jsme se domluvili na častějších prohlídkách jednou za půl roku.
Poslední tři menstruace jsem měla neskutečně silné, s výskytem krevních sraženin a neskutečně bolestivé. K tomu se začala přidávat bolest v podbřišku i v jinak klidová období. Břicho se mi nepatrně zvětšilo a jako bych na jednom místě pořád cítila tlak…
Po menstruaci (tady je nutno poznamenat, že právě toto je nejlepší čas pro gynekologickou prohlídku) jsem se objednala k lékaři a nález byl 2,8 centimetru. Myom za 3 měsíce rychle vyrostl.
Dostala jsem žádost na konzultační vyšetření do Gynekologicko-porodní ambulance U Apolináře. Tam potvrdili, že se jedná o myom této velikosti a nejspíš se nachází z větší části v děložní stěně. Poprvé jsem se tak setkala s velice jemným náznakem, že myom nejspíš odstranit nepůjde a řešením by bylo odstranění dělohy.
Objednali mě na hysteroskopii, tedy jsem si oběhla předoperační vyšetření (EKG, krev apod.) a koupila kompresní punčochy.
Měla jsem dva týdny na to si všechno nastudovat a trochu se uklidnit, protože: a) myom bývá nezhoubný b) odstranění dělohy neznamená přechod do menopauzy c) spousta mých kamarádek myom má, jen se o tom moc nemluví…
Hysteroskopie krok za krokem
Večer před hysteroskopií (diagnostickým nebo operačním zákrokem vedeným přes děložní čípek) jsem už raději moc nejedla, od půlnoci vůbec, ráno se jen malinko napila vody. U Apolináře jsem se hlásila na ambulanci v 7 hodin ráno, kde mě zaregistrovali a poslali na oddělení G3.
Tam se nás ve společné místnosti s křesly a paravánem sešlo – s diagnostikovanými myomy, polypy a srůsty – šest dívek žen ve věku od 30 do 60 let. Dostaly jsme od sestřičky klidný výklad toho, co se bude dít, zodpověděla nám všechny otázky, dala nám čípky proti bolesti, přezuly jsme se do domácí obuvi a převlékly do nočních košil, županů a kompresních punčoch. Absolvovaly jsme pohovor s lékařem a v půl 9 šla na řadu první z nás, po zhruba půl hodině pak další.
Pro některé z nás byla hysteroskopie vyšetřením, které ukázalo, že žádný polyp neexistuje a po žádné nebo částečné anestezii si chvilku poležely na pooperačním pokoji, pak se vrátily k nám, promluvily si s lékařem, a odcházely domů (vždy v doprovodu).
Ty z nás, které měly pravděpodobný výkon, čekala celková anestezie, a pak cca 4 hodinový odpočinek – na operačním pokoji jsme případně dostaly ještě další anagletikum a na pokoji svačinu:-)
Domů jsem v doprovodu manžela odešla po svých, bylo mi dobře. Následující dny jsem ale byla moc ráda, že jsem měla možnost mít 14 dnů volno. První týden jsem trochu krvácela, podbřišek pobolíval, bylo mi dobře v teple postele, zvládala jsem lehké domácí práce a malou procházku. Druhý týden se krvácení i bolesti zastavily a začala jsem normálně fungovat. Lékaři však nedoporučují zvedat těžké předmety, sportovat a 6 týdnů dbát na zvýšenou hygienu (nekoupat se, jen sprchovat) a vyhnout se pohlavnímu styku.
A co dál?
Leden 2023: Můj myom se lékařům podařilo odstranit z cca jedné pětiny, zbytek prorůstal děložní stěnou a jeho vyjmutí tedy možné nebylo. Za 3 týdny mi přišly (naštěstí) negativní výsledky histologie, kontrola měla následovat za 2 měsíce.
Březen 2023: Ultrazvukové vyšetření bohužel ukázalo, že myom znovu vyrost. Znovu jsem tak podstoupila hysteroskopii . Při té se podařilo myom odstranit ze čtyř pětin (zbytek zůstal opět v děložní stěně) a zároveň mi operující lékař zavedl nitroděložní tělísko s postupným uvolňováním hormonu (Mirenu – stojí zhruba 6 000 Kč a zavádí se na cca 5 let). Tělísko uvolňuje hormon do děložní sliznice a pomáhá zmírnit či zastavit menstruační krvácení. To se u mě podařilo, jen občas se dostavilo lehké špinění, ovulaci a menstruaci jsem cítila jen neznatelně.
Květen 2023: Další ultrazvukové vyšetření u mého gynekologa ukázalo poměrně velkou cystu na vaječníku. Její vytvoření mohlo být důsledkem nasazení tělíska, která zabraňuje ovulaci. Z vaječníku se totiž nemůže uvolnit vajíčko a místo toho se naplní na určitém místě tekutinou a může vzniknout útvar o velikosti hrášku až pomeranče… U mě měla cca 6 centimetrů. Gynekolog mi doporučil přípravek podporující ovulaci (Yarilo) a kontrola za měsíc ukázala, že cysta je pryč…
Toužebně doufám, že tím se moje obtíže dokonaly a budu mít klid. Své zkušenosti s vámi ale ráda sdílím a jsem ráda, že píšete i vy mně a necháváte v komentářích své zkušenosti, rady, tipy… Protože na žádný problém nejsme nikdy samy!
Mezitím jsem ale vytvořila přehled pojmů, postupů atd., abychom měly vše na jednom místě…
Jak myom v děloze vzniká
Na tuhle otázku odborníci zatím nemají odpověď. Nepotvrzeně bývá vznik myomu spojován s kouřením, obezitou, větší konzumací alkoholu, masa, nedostakem vitmínu D, a také s dědičností.
V poslední době se ale čím dál více mluví o vlivu dvou ženských pohlavních hormonů, které by měly být v ideálním stavu v rovnováze: o estrogenu (ženský pohlavní hormon zodpovědný za funkci reprodukčního systému) a progesteronu (hormon zajišťující normální průběh menstruace, následné oplodnění, celkové těhotenství i kojení – jeho snížená hladina může stát za neplodností či potraty).
S věkem se rovnováha mezi nimi ale mění: od 35 do 50 let se tvoří o zhruba 35 % méně estrogenu a až o 75 % progesteronu. Převládající estrogen s sebou nese kromě možného přibývání na váze, riziko hypoglykémie (nízké hladina cukru v krvi), endometriózy (růstu děložní sliznice i mimo ni), neplodnosti, zhoršení premenstruačního syndromu, nepravidelný menstruační cyklus, snížení sexuálního apetitu a naopak zvýšení změn nálad a pozor: nese sebou také riziko vzniku děložního myomu.
Jak vypadá myom
Nejčastěji vzniká v plodném období žen z děložní svaloviny. Může být jeden nebo jich může být víc najednou – pak se jedná o vícečetný myom (tzv. myomatózu). Myom má zpravidla kulatý tvar a jeho velikost může být několik milimetrů nebo deset a více centimetrů. Myomy se někdy označují také jako fibroidy nebo leiomyomy, ty v děložní stěně pak jako myometrium.
Druhy myomů v děloze
Myomy najdeme nejčastěji v oblasti děložního těla, méně pak v děložním hrdle. Podle toho, kde se nacházejí, pak rozlišujeme 3 základní myomy:
1. Subserózní myom (rostoucí do dutiny břišní)
Pokud se jedná o jeden a malé velikosti, zpravidla nepůsobí žádné problémy a jen je třeba ho pravidelně sledovat.
2. Submukózní (podslizniční) myom
Nachází se ve stěně dělohy a roste do děložní dutiny. Právě tento druh v největší míře způsobuje problémy viz krvácení, bolestivou menstruaci (za tu se považuje více než 10 vložek denně) nebo případně i neplodnost.
V případě, že je myom objeven včas, dá se odstranit při hysteroskopii.
3. Intramurální myom (ve stěně dělohy)
Když je malý, nepůsobí vám zpravidla žádné problémy a ani o něm nevíte. Potíže nastávají s jeho růstem nebo při více četnosti. Pak je nasnadě opět zavedení nitroděložního tělíska obsahujícího tzv. levonorgestrel, či operativní odstranění myomektomií nebo hysterektomií – obojí viz níže.
Co s myomem dělat
V případě, že vám ho diagnostikují, nepanikařte – má ho až 50 % žen ve věku 30 – 50 let a často bývá zcela bezpříznakový a tak drobný, takže o něm ani nevíte. Pokud ho objeví při pravidelné prohlídce gynekolog, sleduje ho a pokud není velký, a nezačne růst, nebo vám činit problémy, není třeba to nijak řešit – většinou stačí jen jeho sledování. A dobrá zpráva je, že dokonce může spontánně zmizet, zejména v menopauze…
Problémy (nikoliv neřešitelné!) nastávají až tehdy, když máte větší bolesti než obvykle při menstruaci, když krvácíte mimo svůj cyklus, trápí vás bolesti při pohlavním styku, cítíte tlak nebo bolest v podbřišku… Anebo, když se vám nedaří otěhotnět – i tam může být myom komplikací (kterou ovšem lze řešit).
Kdy navštívit lékaře
Rozhodně, kdykoliv cítíte, že něco není v pořádku: pokud krvácíte mimo menstruační cyklus, máte silnou a bolestivou menstruaci, trpíte bolestmi nebo pocitem tlaku v podbřišku, při pohlavním styku, máte časté nucení na močení…
Jak se dianostikuje myom v děloze
Při gynekologické prohlídce ho lékař většinou objeví pohmatem, anebo spíše při vaginálním ultrazvuku. S jistotou ho pak i s detaily zobrazí magnetická resonance (MRI) nebo počítačová tomografie (CT).
Jak snížit hladinu estrogenu
První nasnadě, i při diagnostikování malého myomu, je rozhodně snaha snížit hladinu estrogenu a zlepšit tak svůj životní styl. Odborníci doporučují vyvarovat se hormonální antikoncepce, alkoholu, kouření, stresu, příjmu těžkých kovů a tzv. xenoestrogenů (syntetických estrogenů) v potravinách, drogistickém zboží, kosmetice…
Pro hormonální rovnováhu odborníci pak doporučují kromě výše uvedeného omezit průmyslově vyráběné polotovary, potraviny, které obsahují rafinovaný cukr, maso a uzeniny, jíst dostatek kvalitních rostlinných bílkovin (zejména luštěniny), čerstvou zeleniny (zejména brukvovitou) a ovoce, dýňové, slunečnicové semínka, ořechy (vše obsahující více zinku a železa), dopřát si dostatek spánku a pravidelně se hýbat na čerstvém vzduchu, protože nadváha rovněž zvyšuje hladinu estrogenu…
Zní to složitě, ale já jsem si to shrnula jako žít maximálně zdravě, pozitivně, bez přemíry zapnuté elektroniky, každý den jít na procházku a vědět, odkud jaké potraviny či výrobky pocházejí, a co cca obsahuje – což je těžké, já vím…
Hormony proti myomu
Jedná se o zavedení hormonálního nitroděložního tělíska (Mireny). To obsahuje tzv. levonorgestrel, který zastavuje krvácení a podle odborníků může zamezit růstu myomu a dokonce ho zmenšit. Tato metoda se doporučuje u menších myomů, které nezpůsobují velké problémy a přistupuje se k ní, pokud nejste náchylné k tvorbě krevních sraženin apod.
Operativní odstranění myomu
Možností je mnoho, od jednoduchých zákroků, kdy jste v nemocnici jeden den, až po odstranění dělohy. Do této operace vás ovšem žádný lékař nebude nutit bezdůvodně. Vše závisí na velikosti, četnosti a umístění myomů, na vašem věku, zdravotním stavu a především na tom, zda ještě plánujete otěhotnět – v tomto případě rozhodně odborníci vyzkoušejí všechny ostatní varianty, a že jich je!
Hysteroskopie
Hysteroskopie je zákrok, který se nabízí jako první. Jedná se o poměrně jednoduchou, rychlou záležitost. Může být diagnostická nebo operativní.
Předchází jí předoperační vyšetření (srdce, krve, seznam léků, alergií, prodělaných nemocí a operací). Termín stanoví lékař, od půlnoci v den zákroku nesmíte jíst, kouřit, a pít jen minimální množství neperlivé vody. Pokud se jedná jen o prohlídku, většinou dostanete dvě hodiny před ní čípek proti případné bolesti, pokud je předpokládaný operativní výkon, vše se pak děje v částečné nebo celkové anestezii.
Cílem hysteroskopie je především prohlédnout děložní dutinu. Vše se děje na malém operačním sálku, kde si lehnete na záda na gynekologické lehátko, nohy umístíte na vyvýšená madla. Lékař nejprve dezinfikuje genitál a přes pochvu zavede gynekologická zrcadla. Lehce je rozevře, aby fixoval děložní čípek a ten zhodnotí.
Pak zavede tzv. hysteroskop, tenký operativní nástroj s průměrem 3 mm, který je vybaven optikou. Do děložní dutiny vpraví speciální roztok, aby ji bylo možné pozorovat a lokalizovat tak možné myomy, polypy, srůsty apod. Submukozní myomy, ty které jsou v dutině děložní, lze takto odstranit (můžete si to představit, jako by se jemně odfrézovala vyčnívající boulička a dutina se hezky znovu hezky zarovnala), odebrat vzorek tkáně a tu poslat na histologický rozbor. Celý zákrok trvá 15 až 30 minut.
Po hysteroskopii bez chirurgického zákroku a nutnosti anestezie odcházíte většinou po hodině dvou domů, po anestezii za cca 4 hodiny po výkonu, za doprovodu dospělé osoby.
Po diagnostické hysteroskopii se můžete vrátit do práce v podstatě druhý den, po operativní se doporučuje týdenní až dvoutýdenní klid. Můžete jemně krvácet, cítit tlak v podbřišku. Nedoporučuje se zvedat nic těžkého, fyzicky se nenamáhat, sportovat, po dobu 6 týdnů pak používat tampony, koupat se a mít pohlavní styk.
Chirurgické zákroky
Zejména u tzv. intramurálních myomů, které se nacházejí ve stěně dělohy a způsobují vám problémy, je však třeba většího zákroku. Myomy se často nedají – například pro riziko velkého poranění dělohy – odstranit hysteroskopií. I tady jsou ovšem metody, které lze rozdělit na ty při zachování dělohy a při jejím odnětí.
Myomektomie
O myomektomii mluvíme v případě, že se jedná o odstraňování myomů při zachování dělohy. Provádí se především u žen, které ještě plánují těhotenství.
Vlastně jsme se už s jednou metodou seznámili, a sice s operativní hysteroskopií. K té se přistupuje, když se myom vyklenuje do dutiny děložní.
Pakliže se jedná o myom umístěný v děložní stěně a vyklenutí do břišní dutiny, přistupuje se k laparoskopickému zákroku, kdy se přes břišní dutinu provedou 3 až 4 vpichy, z nichž některý je pak někdy třeba malinko rozšířit kvůli vyjmutí myomu. Jizvička se pak sešije rovněž laparoskopicky. Je-li myom příliš velký, lékaři přistoupí k řezu na břišní stěně.
Setkat se ještě můžete z pojmy jako Laparoskopický uzávěr děložních tepen (LUAO) nebo Embolizace děložních tepen (UAE). U první z nich se laparoskopicky uzavře hlavní přívodné tepny k děloze, tím se omezí prokrvení myomů, a ty by se mohly začít postupně zmenšovat.
Embolizaci děložních tepen provádí rentgenolog, který stehenní tepnou zavede k děložním tepnám katetr s látkou, jež tepny uzavře. Tkáň myomu tak odumře a vytvoří se jizva.
Hysterektomie
Nejzazším přístupem zničení myomu je pak jeho odstranění spolus s dělohou. Lékaři k této operaci přistupují, pokud nelze použít žádné jiné varianty odstranění myomu, který je problematický, pacientka už neplánuje těhotenství, není jiné možnosti, jak myom odstranit, nebo ze zdravotních důvodů…
Nutno zmínit, že odstranění dělohy se většinou děje bez nutnosti odstranění vaječníků, a tak podle odborníků nezpůsobuje hormonální bouře, ani předčasnou menopauzu…
Setka se ovšem můžete s těmito pojmy: 1. subtotální hysterektomie, kdy je odstraněna část či většina dělohy a je ponecháno děložní hrdlo, 2. totální hysterektomie, kdy je odstraněna celá děloha i děložní hrdlo, 3. radikální hysterektomie, kdy je s dělohou a děložním hrdlem odstraněna i část pochvy. Nejčastěji se setkáváme s variantou dva.
A opět je několik variant provedení hysterektomie:
1. vaginální hysterektomie
Odstranění dělohy probíhá přes pochvu a přistupuje se k ní v případě děloh přiměřených (menších) velikostí a tvarů. Jedná se o variantu s nejrychlejší rekonvalescencí.
2. laparoskopicky vaginální hysterektomie
Přes břišní stěnu se vedou 3 malé řezy (5 – 10 mm), jimiž se laparoskopicky oddělí cévní větve. Samotná děloha je pak vyjmuta vaginálně (přes pochvu, která je někdy uzavřena jizvou). Tato varianta je dnes nejvíce upřednostňována.
3. hysterektomie břišní cestou
Při větším krvácení, objemné děloze i dle typu myomu se někdy přistupuje k vyjmutí dělohy klasickým břišním řezem, nejčastěji příčnému nad pubickým ochlupením.
Jak se připravit na hysterektomii
Minimálně 6 hodin před operací nesmíte nic jíst, pít a večer před operací se doporučuje vyprázdnit střeva (projímadly). Před zákrokem je potřeba podstoupit všechna potřebná předoperační vyšetření. Samotný hysterektomie pak probíhá v anestezii.
Co po hysterektomii
V případě nekomplikovaného průběhu operace a stabilizovaného stavu, se zůstává v nemocnici 1 až 2 dny na jednotce intenzivní péče (zpočátku se zavedenou cévkou v močové trubici), další 2 až 3 dny pak na standartním oddělení. Bolesti lze tlumit anagetiky a domů pacientka odchází po cca 5 až 10 dnech. Následně je třeba dodržovat režim šestinedělí – nekoupat se, nezvadat těžké věcí, fyzicky se přepínat a vyhnout se pohlavnímu styku.
Mohlo by se hodit – myom a psychosomatika
Psychosomatici spojují vznik myomů s některou z následujících věcí: s nenaplněnou touhou po dítěti, anebo naopak po prodloužení ženskosti a mládí, Myom podle nich ovšem může být také důsledkem dlouhodobého nenaplnění ve vztahu, nebo i v životě jako takovém, kdy přebíráme mužské role (ať už v rodině nebo v práci), obětování se druhým a zapomínání na sebe sama…