Když se ozve bolest zad, která může souviset s potížemi meziobratlové ploténky, málokdo z nás má náladu na složité anatomické přednášky. Potřebujeme jediné – rychlou úlevu a vědět, které polohy a cviky mohou přinést úlevu a zbytečně nás nerozdráždí.
Tento článek se věnuje především situacím, kdy je bolest zad spojena s podezřením na podráždění nervových struktur nebo meziobratlové ploténky. Možná vás napadá, kam se vlastně taková meziobratlová ploténka může posunout. Představte si ji jako želatinový koblížek mezi dvěma obratli. V průběhu života může docházet ke změnám struktury ploténky, při kterých se její část může vyklenout nebo vyhřeznout různými směry. To, jaké potíže člověk pociťuje, závisí nejen na směru výhřezu, ale i na tom, zda dochází k dráždění okolních nervových struktur. Časté jsou například výhřezy směřující dozadu a do stran, kde mohou zasahovat do prostoru, kterým procházejí nervové kořeny vedoucí do dolních končetin.
VAROVNÉ PŘÍZNAKY – Kdy je nutné vyhledat lékaře?
Ne každá bolest zad se dá vyřešit domácím polohováním a cvičením. Podle závažnosti příznaků je někdy nutné jednat okamžitě, jindy je potřeba co nejdříve navštívit specialistu.
Urgentní příznaky (Vyžadují okamžitou lékařskou pomoc / pohotovost):
Nově vzniklá slabost v noze (např. zakopáváte o koberec, neudržíte se na patě nebo na špičce).
Porucha močení nebo ztráta kontroly nad močením či stolicí (neschopnost se vymočit, nebo naopak ztráta kontroly).
Necitlivost, brnění či znecitlivění v oblasti genitálií, konečníku nebo vnitřní strany stehen (tzv. sedlovitá anestezie).
Rychle se zhoršující neurologické příznaky.
Příznaky vyžadující brzké lékařské vyšetření (Objednejte se k lékaři):
Horečka, zimnice nebo nevysvětlitelný úbytek hmotnosti doprovázející akutní bolesti zad.
Máte v anamnéze onkologické onemocnění a objeví se nová, silná bolest zad.
Silná, neutichající bolest, která vznikla bezprostředně po pádu či jiném úrazu.
FÁZE 1: Jednoduché symetrické polohy pro první pomoc
V akutní fázi obvykle nebývá vhodné začínat složitými rotačními či silovými cviky. Proto jako první pomoc volíme jednoduché, symetrické polohy, které pracují v čisté ose těla. Tyto cviky na bolest zad jsou navrženy tak, aby u části lidí pomohly snížit svalové napětí a subjektivně ulevily od obtíží. Jejich vhodnost se však může lišit podle charakteru potíží a individuální reakce organismu.
Zlaté pravidlo: Pokud by kterákoli poloha či pohyb bolest zhoršovaly nebo vyvolávaly střílení do nohy, je vhodné je vynechat.
1. Úlevové ležení na břiše s podložením
Tato poloha bývá většinou lidí dobře snášena, může přinést úlevu díky prostoru k uvolnění okolních měkkých tkání.
Jak na to: Lehněte si na břicho na podložku. Pod pánev a spodní část břicha si dejte jeden nižší, pevnější polštář (nebo složenou deku). Cílem je najít pohodlnou polohu, ve které nejsou bedra nadměrně prohnutá ani bolestivě zatížená. Ruce si dejte pod čelo, abyste nemuseli vytáčet hlavu do strany.
Co můžete cítit: Mnoho lidí v této poloze vnímá postupné odlehčení nebo snížení napětí. Volně dýchejte dolů do břicha a do oblasti pánve. Vydržte takto 5 až 10 minut.
Varování: Pokud byste cítili, že se tlak v zádech stupňuje, nebo vám bolest začíná střílet do hýždě a dále do nohy, polohu ihned opusťte.
2. Úlevová poloha 90/90
U části lidí, které trápí bolest zad, bývá zvýšené svalové napětí v oblasti kyčlí a beder. Poloha s nohama opřenýma v úhlu 90° může pomoci efektivně snížit napětí svalů v této oblasti.
Jak na to: Lehneme si na záda na zem. Lýtka a kolena si položíme nahoru na židli, gauč nebo velký polštář, aby v kyčlích i kolenou byl úhel 90 stupňů. Bedra necháme celou vahou volně klesnout na podložku.
Co můžete cítit: Navenek neděláme žádný pohyb. Jen ležíme, ruce máme položené na břiše a zavřeme oči. Soustředíme se pouze na to, aby náš výdech byl o kousek delší než nádech. S každým výdechem necháme pánev obrazně „ztěžknout“ a propadnout se do podlahy. Dáme si takto 10 až 15 minut.
3. Jemný izometrický přítlak (s využitím židle)
Někteří lidé tuto pozici využívají jako jemnou aktivaci svalů trupu bez rizikového pohybu v páteři, což může podpořit pocit stability v oblasti beder a pánve.
Jak na to: Zůstaneme v naprosto stejné poloze jako u předchozího cviku – tedy ležíme na zádech a lýtka i paty máme bezvládně opřené nahoře na židli. Pouze zvedneme ruce a položíme dlaně na stehna (kousek pod kolena).
Co můžete cítit: Začneme rukama plynule tlačit do stehen (směrem k židli) a stehny děláme mírný, stejný odpor proti rukám. Nohy přitom nikam nezvedáme, stále bezpečně odpočívají na židli. Jde o čistý, statický tlak proti sobě. Tlačíme s citem, žádné rvaní silou – stačí zhruba na 30 % našich možností. Nadechneme se dolů do břicha a s dlouhým, klidným výdechem držíme tento jemný tlak. Zopakujeme 5–8krát.
Varování: Pokud při tlaku dochází ke zhoršení bolesti nebo k šíření brnění do dolní končetiny, cvik dále neprovádějte.
Tip pro pokročilejší: Jakmile nejhorší akutní bolesti odezní a vy ucítíte větší jistotu, můžete časem vyzkoušet tento cvik i bez opory židle. Tím, že nohy udržíte ve vzduchu sami „silou vůle“ a zatlačíte do nich, zapojíte a skvěle naposilujete takzvaný hluboký stabilizační systém páteře (HSS). To jsou hluboké svaly břicha a zad, které fungují jako přirozený vnitřní korzet chránící naše ploténky. V akutní fázi ale vždy začínejte bezpečně s židlí.
FÁZE 2: Stranové polohy – Jak bezpečně hledat úlevu?
Jakmile odezní nejhorší akutní fáze, mnoho lidí zkouší cílené stranové polohy, aby uvolnili stranu, kde cítí největší tlak. Zde je však potřeba maximální opatrnost. Samotná strana bolesti totiž spolehlivě neurčuje, který směr pohybu nebo poloha bude pro konkrétního člověka nejvhodnější. U každého člověka může v závislosti na přesném tvaru a umístění výhřezu ploténky fungovat úplně jiný směr pohybu.
U některých lidí však mohou určité stranové polohy přinést subjektivní úlevu. Pokud se je rozhodnete vyzkoušet, musíte se řídit výhradně reakcí vlastního těla a sledovat takzvanou centralizaci bolesti.
Co je centralizace bolesti? U některých pacientů může být příznivým znamením, když se obtíže (tlak, brnění, bolest) přesouvají z dolní končetiny nebo hýždě více směrem k páteři, a to i za cenu, že se tam bolest přechodně zintenzivní. Tento jev však není přítomen u všech lidí. Pokud se bolest opakovaně přesouvá dále do dolní končetiny nebo se po cvičení výrazně zhoršuje, je vhodné daný směr zatím neprovádět a poradit se s odborníkem.
Příklad úlevového polohování na boku:
Někteří lidé preferují ležení na méně bolestivé straně s podložením horní nohy polštářem. Jiným naopak vyhovuje leh na bolavém boku.
Můžete vyzkoušet následující variantu: Lehněte si na bok, spodní nohu nechte mírně pokrčenou. Svrchní nohu pokrčte před sebe a podložte ji velkým polštářem tak, aby byla poloha pohodlná a nevytvářela tah v oblasti beder. Volně dýchejte a sledujte reakci. Pokud vám tato poloha nevyhovuje nebo symptomy zhoršuje, zkuste opačnou variantu (leh na druhém boku), případně se vraťte k symetrickým polohám z Fáze 1. Správně zacílené cviky na bolest zad a směr polohování je vždy nejbezpečnější konzultovat s fyzioterapeutem.
Můj příběh: Když levý nález bolí na pravé straně (a jak je to možné?)
Když mi lékaři poprvé na magnetické rezonanci ukázali výhřez ploténky na levé straně, myslela jsem si, že mám jasno. Jenže moje tělo si začalo žít vlastním životem. Přišla jsem domů, sedla si a místo levé strany mě začala urputně bolet pravá půlka zadku a bolest mi střílela do pravé nohy. V tu chvíli jsem měla chuť celou lékařskou zprávu roztrhat, protože jsem měla pocit, že si ze mě moje vlastní záda dělají blázny.
Dnes už vím, že vztah mezi nálezem na magnetické rezonanci a tím, co skutečně cítíme, nemusí být vždy přímočarý. Ve většině případů sice dráždění nervového kořene na jedné straně způsobuje obtíže na stejné straně těla, lidské tělo je však komplexní systém. Existují sice méně časté situace a výjimky (např. centrální výhřezy či atypické neurologické projevy), jedním z možných vysvětlení této zdánlivé záhady však mohou být svalové kompenzace a reflexní reakce nervové soustavy.
Jaké jsou možné mechanizmy této situace?
Reflexní změny držení těla: Člověk často nevědomky mění držení těla a přenáší na druhou stranu větší část zatížení, aby ulevil přetíženému místu. Výsledkem může být výrazné přetížení a reflexní zvýšení svalového napětí na opačné straně pánve a hýždí. Tyto ztuhlé svaly mohou samy o sobě přispívat k bolestem v oblasti hýždě a u některých lidí i k příznakům připomínajícím dráždění sedacího nervu.
Ochranná reakce organismu: Svaly v okolí páteře se mohou reflexně stáhnout jako součást ochranné reakce organismu. Toto svalové stažení pak samo o sobě přispívá k pocitu intenzivní ztuhlosti a hluboké bolesti v místech, kde na magnetické rezonanci žádný strukturální nález není.
Dlouhodobé pohybové návyky: Pokud máme podvědomý zvyk stát víc na jedné noze (třeba kvůli dávnému úrazu kotníku), tělo při problému automaticky skočí do této známé koleje. Pokud k tomu navíc u některých lidí dochází ke zvýšenému zatížení beder, například v důsledku změny držení těla nebo dlouhodobých pohybových návyků, mechanické kompenzace se ještě násobí.
Pamatujme, že reakce našeho těla jsou důležitým vodítkem. Pokud si nejste jistí, individuální konzultace a vyšetření u dobrého fyzioterapeuta nebo neurologa jsou vždycky sázkou na jistotu.
Upozornění: Informace v tomto článku mají pouze edukativní charakter a nenahrazují individuální lékařské vyšetření ani odbornou fyzioterapeutickou péči. Pokud si nejste jistí příčinou svých obtíží, nezačínejte s novými cviky bez konzultace zdravotnického odborníka. Přetrvávají-li potíže, zhoršují se nebo se objeví varovné příznaky uvedené výše, vyhledejte ihned lékařskou pomoc.






